Teď se musíme všichni rozloučit. Jeden s druhým, se sluncem a měsícem, se stromy a nebem, zemí a skalami, s krajinou našeho dlouhého bdělého snu.
Moramo se sad oprostiti, jedno od drugog, od sunca i meseca, drveæa i neba, od zemlje i kamenja, od pejzaža našeg dugog, budnog sna.
Ačkoli nejsme už tou silou, která ve starých dnech pohybovala světem a nebem, to jací jsme, my jsme, rovný charakter hrdinského srdce oslabeni časem a osudem, ale silni v rozhodnutí, bojovat, snažit se, hledat a nevzdat se.
Mada sad nismo te snage, koja je u staro doba pomerala nebo i zemlju Oni smo, koji smo. Ista narav herojskog srca, oslabljena vremenom i sudbom, ali jaka u volji, da težimo, tražimo, naðemo, i ne pokleknemo.
Pravděpodobně viděli tvar pyramid jako mystické spojení mezi zemí a nebem, poskytující faraónově duši schodiště do nebe.
Oni su vjerojatno posmatrali oblik piramide kao mistiènu vezu izmeðu zemlje i neba osiguravajuæi faraonovoj duši stepenice ka nebu.
To okno bylo hranicí mezi splaškami záchodu a nebem.
Taj prozor je bio meda izmedu WC šolje i raja.
Pokud by bylo tak, jak to chtěli katolíci, stále bychom žili na ploché Zemi, která by byla středem vesmíru, s peklem pod námi a nebem někde nalevo od Měsíce.
Da je bilo po katolicizmu, još uvek bismo živeli na ravnoj Zemlji u centru svemira sa paklom pod zemljom i rajem koji je tamo negde levo od meseca.
Ve chvíli, kdy se zřekneš sebe sama, cítíš pouze skutečnou svobodu, která vládne mezi zemí a nebem.
U trenutku kada se odrekneš sebe osjetit æeš pravu slobodu koja postoji izmeðu neba i zemlje.
A jestli si mám vybrat mezi... životem tady... a nebem... vybírám si nebe.
I ako moram da biram izmeðu ovakvog života... i onog u raju...
Možná k tomu máš pravomoc, ale já pohnu zemí a nebem, abych tě zastavila.
Ti možda imaš vlast, ali prevrnuæu i nebo i zemlju da te spreèim.
Hanno, pohnul bych pro tebe se Zemí a Nebem.
Hana, pomerio bih nebo i Zemlju zbog tebe.
Mezi tím pozdvih David očí svých, uzřel anděla Hospodinova, stojícího mezi zemí a nebem, a meč dobytý v ruce jeho, vztažený proti Jeruzalému. I padl David, ano i starší, odíni jsouce žíněmi, na tváři své.
A David podiže oči svoje i vide andjela Gospodnjeg gde stoji izmedju zemlje i neba, a u ruci mu go mač, kojim beše zamahnuo na Jerusalim; i pade David i starešine ničice, obučeni u kostret.
0.31630110740662s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Moramo se sad oprostiti, jedno od drugog, od sunca i meseca, drveæa i neba, od zemlje i kamenja, od pejzaža našeg dugog, budnog sna. 